Odvykačka od žehlení vlasů

Krásné odpoledne všem,

nedávno jsem při uklízení po dlouhé době narazila na svoji žehličku na vlasy. Pokoušela jsem si vzpomenout, jak dlouho jsem ji nepoužila. Dopočítala jsem se nějakých 6ti měsíců, což by měl být můj osobní rekord... Teď možná trochu kecám, protože můj osobák to začal být už po  necelém měsíci nežehlení.

Naposledy jsem si vlasy žehlila, když jsem je měla prohuštěné, což bylo období, než jsem si je sundala svépomocí. Od té doby jsem "čistá". Dobře...možná tam jeden úlet byl, o tom ale až za chvíli.

Proč jsem sekla s žehlením?

Pokud jste už někdy narazily na můj blog, víte, že občas dám vlasům pořádně zabrat (melír, hnědá, ještě víc melíru, hnědá, obarvování a barvení...). Vždycky, když mám vůči svým vlasům výčitky, snažím se ubrat jim zátěž jinde a naopak přidat nějakou novou super extra péči = čím větší zátěž, tím víc ubírám a používám pečující/regenerující přípravky. Momentálně ve stavu po ombré jenom fénuju, opatrně tupíruju (i když nerada, tak musím :D) a občas přeláknu.

Co na to vlasy?

Teď se dostávám k tomu, proč jsem se nechala stáhnout na zcestí - jednou jsem měla fakt hodně divný vlasy, tak jsem usoudila, že jedno vyžehlení jim neublíží. Ale právě tohle škobrtnutí mě přesvědčilo o tom, že vlasy žehlit nemusím a nechci. Jelikož mám jemné a rovné vlasy, připadala jsem si hrozně ulízaná, měla jsem všechno připláclý k hlavě, ze stran mi vykukovaly uši a celkově jsem se sama sobě nelíbila.

Při odvykačce jsem zjistila, že vlasy mít ani vyžehlené nemusím, protože se jednak dají vyfoukat do rovna a jako bonus mám pocit, že těm chudákům tolik neubližuju. Pokud vezmu část období bez experimentů, vlasy byly lesklejší, objemnější a na pohled zdravější, nebyly upálené. Docela v klidu jsem tedy překonala délku na ramena, kterou jsem s žehlenými vlasy nepřekonala. a mohla se vrhnout na moje (již velmi dlouho zamýšlené) pěstování dlouhých vlasů.

Průběh odvykačky:

Před odvykačkou - jsem začala koketovat s žehlením na nejnižší teplotu. Vlasy nebyly dokonale vyžehlené, takže každé zkrášlování provázelo rozčílení a nadávky. Ke konci měsíce mi začala blbnout i žehlička, která měla zřejmě přežvejkanej kabel, a tak se zapínala jenom v určitých polohách (zásah vyšší moci, někdo tu snad nechce, abych si žehlila vlasy). Byla jsem pěkně naštvaná a zároveň frustrovaná, protože jsem si nedokázala představit, že někam vylezu s nevyžehlenou hlavou a jestli jo, všichni to poznaj a budou si řikat, že vypadám blbě. 

Začínám být pěkně hysterická, protože žehlička se při prudších pohybech vypíná...kašlu na to, žehlit už nebudu.

1. měsíc - mám pocit, že vypadám úplně hrozně, ale nežehlím a přidávám tužidlo, které jsem kvůli žehlení vyřadila. Všechny upozorňuju, že nemám vyžehlený vlasy. Nikdo si toho nevšiml...vůbec nikdo!!! Pořád jsem hodně nejistá. Každé ráno jsem zoufalá: ,,Tady to má přeleželý, tady divně připláclý, tohle se mi kroutí ven." Občas mám tik a šmátnu po žehličce, ale vydržím to.

2. měsíc  - začínám si zvykat, že jsou moje vlasy "divný" a občas upozorním, že je nemám vyžehlené...očekávám reakce ve stylu: ,,není to poznat", ,,takhle to máš taky pěkný", případně ,,tohle ti sluší víc". Naučila jsem se upravovat vlasy do rovna pomocí uhlazujícího spreje a fénu.

3. měsíc -  pomalu začínám oceňovat větší objem a to, že po zkrácení nejsou konečky za měsíc opálené. Vlasy tedy můžou v klidu růst. Také odkládám tužidlo, protože mi slepuje a mastí vlasy.

4. měsíc - ajajaj ombré...prostě jsem tu holku s vyžehlenym ombré musela potkat...Na cestě do školy jsem potkala slečnu, která měla podobně udělané ombré jako já, které měla vyžehlené. Vypadalo to opravdu skvěle, tzn. ROZHODNĚ TO MUSÍM ZKUSIT!!!

A to bylo moje poslední žehlení, protože po tom, co jsem si zvykla na objem jsem si připadala jako mastná zmoklá slepice, která má 6 vlasů třema řadama. ,,Jak jsem takhle mohla 8 let chodit?"

5. a 6. měsíc - jsem v klidu, na žehličku si ani nevzpomenu, beru to tak, že je rozbitá a tudíž už nejsem majitelkou žehličky na vlasy. Dočkala jsem se docela uspokojivého přírůstku (i přes všechny experimenty) a musím říct, že je určitě snadnější nežehlit delší vlasy. Ty jsou těžší a nedělají takovou neplechu jako kratší nevyžehlené vlasy, u kterých není přeležení nebo nežádoucí tvar nic neobvyklého.

Na závěr musím říct, že proti vyžehleným vlasům opravdu nic nemám, ale jemným vlasům určitě ubírá na objemu i na kvalitě. Také se přiznám, že začínám pokukovat po ionizačních žehličkách, které by měly být k vlasům šetrnější, abych měla doma alespoň jeden kousek, kdybych si nutně potřebovala vyžehlit vlasy. Zatím ale odolávám :). Poslední dobou mám i pocit, že potkávám spíš holky/ženy s nevyžehlenými vlasy než s vyžehlenými.

Co Vy? Žehlíte si vlasy? Přijde Vám také, že už se tolik nežehlí?

Asi si pořídim novou kulmu :D